Baťa ako vzor pre súčasné startupy: Prečítajte si jeho slová o veľkosti firiem

Tomáš Baťa bol pre svoj zápal do podnikania a vysoké morálne hodnoty vzorom pre jeho súčasníkov a je ním aj pre moderných mladých ľudí, ktorí sa obávajú postaviť na vlastné nohy, pretože im spoločnosť odporúča presný opak – zamestnať sa a podriadiť sa estabilishmentu. Sám Baťa nebol proti spoločenskému zriadeniu, považoval však za našu ľudskú povinnosť usilovať sa o naplnenie vlastného potenciálu.

 

Tomáš Baťa je svetový fenomén, ktorý vyrástol prakticky z ničoho, doslova spomedzi nás. V Zlíne na východnej Morave, teda iba niekoľko desiatok kilometrov od Trenčína, vykonal takpovediac najväčší sociálno-pracovný experiment v histórii oboch našich krajín, pričom jeho prvotnou motiváciou bolo dosahovanie obchodných úspechov, blahobytu vlastných zamestnancov a ich vzájomné prospievanie.

 

Prečítajte si náš článok o Baťovom odkaze: Tomáš Baťa „Kto nebojuje, nemôže ani vyhrať.“

 

V knihe Úvahy a projevy, ktorá zhrnula jeho vlastné zápisky a neskoršie prejavy a novinové články, sa dočítate nielen o jeho začiatkoch a priebehu podnikania, ale aj o jeho vnútorných motiváciách, odhodlanosti, poučení sa z vlastných chýb, v neposlednom rade vo svojich zápiskoch Baťa odhaľuje svoje vlastné zlyhania a nedostatky. Ako celok je táto kniha priam motivačnou literatúrou, hoci ňou byť určite nemala, a návodom, ako podnikať s ohľadom na ľudskosť, morálku, obchodné záujmy i všeobecný prospech. Preto je vzorom aj pre ľudí, ktorí dnes stoja pred otázkou založenia vlastnej firmy, vlastného start-upu či otvorenia živnosti.

 

Tomáš Baťa

Zaujímavou časťou v Baťovych prejavoch je tá, v ktorej sa dotýka veľkosti spoločností. Tvrdí, že veľkosť firmy nie je definovaná počtom zamestnancov, priestormi alebo objemom výroby, ale odhodlanosťou a víziou jej lídrov, zakladateľov, vedúcich. Uvádza pritom veľmi konkrétny príklad: americkú firmu Young, ktorá vyrábala stroje pre obuvnícku výrobu.

V Baťovej hlave, podľa jeho vlastných slov, dlho existovala firma Young ako veľkovýrobca strojov zo Spojených štátoch, pretože o nej často slýchaval aj na starom kontinente a v novinách videl jej inzeráty. Pri návšteve Ameriky túto firmu navštívil osobne a bol prekvapený zistením, že firma Young pozostáva iba z otca a syna pracujúcich v malej dielni v bytovom dome.

 

Následne Tomáš Baťa pridáva niekoľko odporúčaní (alebo skôr výziev), ktorých úryvok publikujeme v plnom znení:

NEJVYŠŠÍM IDEÁLEM řádného živnostníka je touha po vzrůstu. Touha po rozvoji, vůle rozšiřovat svůj podnik, to je kapitál cennější než peníze, síla, mocnější než elektřina. Vůle růsti přivádí k nám myšlenky, vzory a síly, pod nimiž roste naše živnost ve větší a velkou.

Pokládejme svůj maloživnostenský stav za přechodný a spatřujme svou nejpřednější povinnost v tom, abychom se stali velkoživnostníky. I kdyby okolnosti a překážky byly tak silné, že se nám nepodaří probíti se k tomuto ideálu, potom nebraňme alespoň svým dětem, aby k němu došly. Pak alespoň pro tyto upravme cestu a posilněme je svým příkladem. Vyzbrojme je lepšími vědomostmi a silami, aby se jim podařilo, oč jsme usilovali my.

Každý živnostník je velkým nebo malým, podle toho, jak se cítí ve své duši. (…)

STAREJME SE O SEBE, neboť takto nejlépe prospíváme své rodině, svým bližním, své obci a svému státu.

Živnostník, obchodník, podnikatel je tu proto, aby vykonával lidem svou prací určité služby. Úspěch této služby záleží předně na jeho zdraví, přičinlivosti, nadání, vzdělání a zkušenostech. Tedy vlastnostech čistě osobních. Čím lépe se živnostník stará o sebe, čím více se zdokonaluje v těchto žádoucích vlastnostech, tím více lidem může prospěti, tím je úspěšnějším. A poněvadž úspěch v obchodě se měří a jeví v penězích a majetku vůbec, tedy tím je zámožnějším.

ORGANISUJME SE K VELIKOSTI, k rozvoji živností, k rozmachu práce, k blahobytu. Neorganisujme malost, nepotlačujme sami u sebe tu největší sílu, která umožňuje vítězné překonávání přirozených překážek. Je tolik okolností, sil a překážek, které nás tlačí dolů, že se dopouštíme hříchu sami na sobě, když si svazujeme ruce a vůli chtít si pomoci, chtít růst.

CESTA KE VZRŮSTU JE CESTA K PRAVDĚ, ke skutečnosti. Pravda a skutečnost je jediná základna, na níž se dá vybudovati slušný obchod. Krásná slova jsou pěkná věc a mohou býti i k užitku na př. těm politikům, pro něž hlavním kapitálem jsou hlasy. Peníze vám však krásná slova přinášeti nebudou, protože žijeme ve světě, kde nám nikdo není ochoten dávati něco za nic. Kde každé „Má dáti” musí mít protipoložku „Dal”.

VYNALOŽME NEJVĚTŠÍ ÚSILÍ na to, abychom poznali o sobě a o světě pravdu. Nelžeme a nelichoťme si, avšak nedopusťme také, aby nám lhali a lichotili druzí.

Dejme si dobrý pozor na muže, který k nám přichází s lichocením, který nám mluví o našich právech, o naší dokonalosti, o tom, co se pro nás mělo udělat a neudělalo se.

Jestliže dopustíme, aby tyto tlachy, hovící naší samolibosti, ovládly naše srdce, v tu chvíli již jsme opustili půdu skutečnosti a vznášíme se v říši pověry.

JEDNOU Z TĚCHTO, pro živnostníka nejnebezpečnějších pověr je domněnka vlastní dokonalosti. Je to pověra, jíž propadá nejvíce dospělých lidí. Projevuje se netykavostí, odmítáním poučení, přesvědčením, že nám není třeba vědět víc a učit se od každého.

UCHOVEJME SI SRDCE OTEVŘENÉ pro poučení, ať přichází s kterékoliv strany. Nikdo na světě není dosti moudrý a neví všechno. Upínejme svoji mysl a vůli ke všemu, co je před námi a nad námi. Vůle vyrovnat se jim, zjistit příčiny úspěchu a osvojit si je, nás táhne vzhůru. Snaha zlehčovati a snižovati ty, kteří jsou před námi, nám nepomůže nahoru, ale ještě k hlubšímu úpadku.

JEŠTĚ NIKDY NEZBOHATL TEN ŽIVNOSTNÍK, jehož ústa oplývala pomlouváním a srdce závistí nad úspěchy druhých, který dovedl mistrně odkrývati chyby svého konkurenta. Avšak nikdy se nevedlo a nepovede špatně tomu, kdo svým zákazníkům podává své služby se slovy srdečné zdvořilosti a jehož oči dovedou zpozorovati u konkurenta spíše jeho dobré nežli špatné stránky, aby z nich mohl míti užitek.

NEBOJME SE KONKURENCE. Konkurent nás neporazí. Ten je daleko. Ale porazí nás prach v naší výkladní skříni, v regálech, na pultech, v krámě, protože ten je blízko a vyžene nám z obchodu každého slušnějšího zákazníka, nehledě k tomu, že nám podrývá zdraví.

MÍRA BLAHOBYTU OBYVATELSTVA celého státu je závislá na tom, jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci. Chudý živnostník, který provádí svou živnost chudičkými prostředky, ten nemůže ani při nejlepší vůli často posloužiti zákazníkovi tak, jako jeho zámožnější, lépe zařízený kolega. Takový živnostník nemůže pak zaměstnati pomocníky a zaměstnává-li je, nemůže jim platit dobrou mzdu. Chudoba pozemskými statky může býti v mnoha povoláních předností a v mnoha nezávadnou. Avšak pro živnostníka je vždycky vadou, poněvadž z jeho bídy roste bída národa, bída jeho bližních. Jeho povinností je chtít zbohatnout zkušenostmi i jměním. Chtít růsti, rozšiřovati svůj podnik, zdokonalovat se. A jestliže nezanechá svým dětem víc než dobrý příklad a vůli k růstu, zanechal jim dosti, aby jim zaručil dobrou budoucnost a sobě čestnou památku.

 

 

Zdroj: Tomáš Baťa: Úvahy a projevy

Publikované: 6. decembra 2018
Článok obsahuje tieto témy:  , , , , , ,


Vybrané príspevky »